Rozhovor s šéftrenérem hokejové mládeže TJ Spartak NMnM

Štěpáne, když se vrátíme do tvého dětství, jaké byly tvoje první začátky se sportem a v kolika letech jsi začal s hokejem?

S hokejem jsem začal v pěti letech. Přivedli mě k němu rodiče. Začátky moc dobré nebyly. Hned na první trénink (nábor) jsme zapomněli brusle doma, ale naštěstí si toho všimla babička, sedla na kolo a brusle mi na zimní stadion přivezla. Jak jsem na led vlezl, tak jsem z něho rychle utekl s pláčem, že už tam nikdy nepůjdu. Nakonec jsem se samozřejmě vrátil a moc mě to bavilo. Velký podíl na tom jistě měli trenéři pan Mervart a pan Liebich, na které dodnes vzpomínám, a to jen v dobrém.

Když bys měl porovnat podmínky pro sportování v minulosti a podmínky, v jakých děti mají možnost sportovat dnes. V čem vidíš největší rozdíl?

Kvalita výstroje a její dostupnost, pro začínající děti máme v klubu první výstroje zdarma, je nesrovnatelná s tou dřívější (brusle, hokejky, chrániče). Zázemí na ZS je také výborné (sprchy, posilovna, venkovní hřiště), vytopené kabiny oproti stavebním buňkám, ve kterých jsme se převlékali my se nedá srovnávat. Co mám v paměti, dřívější trénink byl založen spíše na intenzitě a častém opakování cvičení. V dnešní době se preferuje do určitého věku trénink formou hry.

V klubu máš funkci šéftrenéra mládeže. Co všechno tato funkce zahrnuje?

Mou povinností je připravovat tréninkové jednotky, účastnit se jich na ledě s dětmi a dohlížet na správné vedení tréninků trenérů v daných kategoriích podle osnov svazu. Spolupráci s trenéry mám usnadněnou v tom, že jsou to vesměs všechno bývalí hokejisté a kluci se kterými jsem i já v mládí hokej hrál. Dále mám za povinnost zajišťovat chod dopolední výuky bruslení základních škol a mateřských škol v rámci jejich tělesné výchovy, se kterou mi pomáhají další trenéři a trenérky z našeho klubu. V náplni mé práce je také pořádání seminářů pro rodiče a trenéry, letních kempů, příměstského tábora, náborů malých hokejistů a také komunikace s rodiči.

Trénování dětí vyžaduje spoustu kreativity, aby děti trénování bavilo. Kolik času trávíš přípravou tréninkových jednotek a máš i nějaký zdroj inspirace?

Trenéři s licencí mají přístup do programu Coach manager, kde lze tréninky tvořit a ukládat. Vidím tedy jaká cvičení používají kolegové napříč republikou a mohu se inspirovat. Dalším zdrojem inspirace je Youtube. Pokud má být příprava tréninkové jednotky kvalitní, času to zabere poměrně hodně. Každý den trávím na ledě při trénincích 3-4 hodiny a další hodiny na počítači, podle toho pro kolik kategorií dětí trénink tvořím. Do dalšího tréninku se snažím zapojit cvičení, kde jsem viděl největší slabinu. Pro děti nejmladších kategorií se do tréninku hodně zapojují hry, aby je trénink bavil a při tom se zdokonalují v bruslení a koordinaci, aniž by o tom věděly.

Když jsi nastoupil na pozici šéftrenéra mládeže, měl jsi nějaké cíle? Pokud ano, daří se ti je plnit?

Měl jsem za cíl dostat k hokeji víc dětí. V některých kategoriích jich bylo málo, některé kategorie chyběly úplně. To si myslím, že se daří. V aktuální sezoně jsme měli obsazené všechny kategorie. Dalším cílem bylo děti naučit starat se o své tělo, aby nezanedbávaly protažení a posilování po tréninku, aby nebyly svaly jednostranně zatěžovány pouze pohybem na bruslích. Ke spolupráci jsem oslovil slečnu Elišku Buchalovou, která tuto problematiku studovala na Pedagogickém lyceu se sportovním zaměřením. Díky ní se můžu věnovat další kategorii na ledě a vím, že děti půjdou z tréninku protažené a ve fyzické pohodě.

Tvoje pozice šéftrenéra mládeže je zároveň spojená s funkcí svazového trenéra a je tedy spojnicí mezi TJ Spartak a ČSLH (Český svaz ledního hokeje). Jak se svaz zajímá o výchovu mladých hokejistů v regionálních klubech? Zasahuje nějakým způsobem do skladby tréninkových plánů?

Ve spojení jsem s regionálními trenéry z ČSLH panem Jiřím Šejbou ml. a Jaroslavem Kudrnou, kteří pravidelně navštěvují naše tréninky. Radí a pomáhají, co a jak zlepšit. Pro malé hokejisty je to i povzbuzení, že v nich poznávají slavné tváře hokeje. Svaz pro nás, svazové trenéry, pořádá také různé semináře a školení, kde čerpáme další zkušenosti a možnosti využití tréninků a cvičení pro jednotlivé kategorie. V současné době tato školení probíhají online formou.

Trénování dětí od náboru po žáky zabere jistě spoustu času. Jak s tím nakládáš v této době, kdy děti trénovat nemohou?

V tuto dobu můžu být s dětmi ve spojení pouze přes sociální sítě. Alespoň díky nim tedy dětem posíláme cvičení, která mají za úkol, po jejich splnění je posílají formou videa zpět. Někteří se snaží více, někteří méně, což nejsme schopni ovlivnit. Je jasné, že to děti bez kolektivu nebaví. Je tedy na nás, na rodičích, abychom děti podporovali a vedli ke sportu i mimo sportoviště. Já osobně teď všechen svůj volný čas věnuji rodině a také samostudiu.

Proč bys rodičům malých, začínajících sportovců doporučil právě lední hokej? A v kolika letech je nejlepší s hokejem začít?

Dle mého názoru je nejlepší věk cca 4-5 let. Spojení koordinace, bruslení, hokejového myšlení, fyzičky a sociálního kontaktu v týmu. To jsou dovednosti, které si mohou děti přenést i dál do života. S hokejem je potřeba začít v tomto raném věku, protože základem hokeje je dobré a kvalitní bruslení, které se v pozdějším věku jen velmi špatně dohání.

Všichni věříme, že příští sezóna 2021/2022 bude už bez omezení a děti se plnohodnotně ke sportu vrátí. Máš pro ně připravené nějaké novinky, na které se mohou těšit?

Pokud situace dovolí, chystám letní soustředění, hokejové kempy, rodinné výlety, opékání špekáčků, nové tréninkové pomůcky. V rámci tréninku setkání se známými hokejisty a spoustu dalších zážitků. Určitě se mají všechny děti na co těšit.

Děkuji za rozhovor!

Lukaš Entler