Sezonu končíme na druhé příčce

N o v é - M ě s t o - n a d - M e t u j í - Třetí finále přineslo opět dramatický průběh, ve kterém nám chybělo 5 sekund k výhře a návratu na náš led. Domácí favorit ale v čase 59:55 dokázal vyrovnat a poté v prodloužení rozhodl o třetí výhře a prvenství v letošní sezoně. Pro nás končí letošní úspěšná sezona druhým místem.

Třetí duel finále jsme nezačali vůbec dobře. Časomíra ukrojila pouhých 37 sekund a domácí poprvé v zápasu zvedali ruce nad hlavu. Další možnosti ale nevyužili, a tak jsme se dostali ke slovu my. Hned první vyloučení domácích jsme v 5. minutě dokázali potrestat vyrovnáním a začínalo se znovu. Oba týmy se snažily hrát bez chyb a případné šance likvidovali oba gólmani. V této části hry jsme měli ještě jednu početní výhodu, v ní však nezahřmělo.

Druhá třetina přinesla o poznání nervoznější hru a také častější provinění proti pravidlům. Ovšem ani jedna početní výhoda změnu skóre nepřinesla, dílem proto, že oba brankáři byli opět oporami, ale také proto, že po vyloučení na jedné straně následovalo o pár okamžiků vyloučení na straně druhé. S postupem času bylo zřejmé, že jeden gól může rozhodnout o osudu celého duelu, do konce třetiny však ke změně skóre nedošlo.

Po bezbrankové druhé části byla třetí třetina gólově plodnější. Vše odstartoval náš benjamínek Kubišta, který nás poprvé v duelu poslal do vedení. Kohouti hledali recept na překonání Pepy Čápa a byli úspěšní v úvodu 48. minuty, kdy vyrovnali na 2:2. Kohouti chtěli zápas rozhodnout, jejich snaha ale končila před naší brankou a tak udeřilo na druhé straně, kdy Jirka Bucek druhou trefou v 55. minutě rozfoukal naději na čtvrtý duel na našem ledě. Tato naděje zhasla 5 sekund (!!!) před koncem normální hrací doby, kdy se domácím přecejen podařilo vyrovnat a poslat zápas do prodloužení. Nastavení se tentokrát nedohrálo až do konce, Kohoutům vystřelil třetí výhru a prvenství v sezoně 27 sekund před koncem Pavlovský. My končíme sezonu na druhém místě, ale rozhodně se za letošní sezonu nemáme za co stydět.

Smutný byl po zápase i trenér Topol: "Momentálně ani nevím, jak mám dnešek hodnotit...Samozřejmě jsme zklamaní, bolí nás to hodně, byli jsme 5 vteřín od toho, abychom vrátili sérii do Nového Města, hlavně kvůli našim fanouškům. Ale končíme se vztyčenou hlavou, bojovali jsme, udělali jsme proto maximum. Stejně jako v neděli jsme neudělali zase nic špatně, zkrátka hokej je někdy krutý.... Zároveň musím sportovně pogratulovat soupeři, máme k němu velký respekt, jsme rádi i za to stříbro. Teď určitě převládá smutek, ale určitě si vážíme tohoto umístění. Klukům jsem poděkoval, nemají se vůbec za co stydět, náš cíl za ty tři roky práce byl dostat Nové Město opět na hokejovou mapu a to si myslím, že se nám povedlo nad rámec očekávání. Kdyby nám toto na začátku někdo řekl, tak bychom tomu asi nevěřili, že v takto těžké soutěži se dostaneme až do finále. Za mě a za kluky chci poděkovat fanouškům, že nás podporovali, fandili a drželi palce, nebuďte smutní, teď ten smutek určitě je a chvilku bude, ale pojďme si užít i stříbrné medaile, je to fakt velký úspěch...."