Velkou radost mi dělá "Spartak" jako značka...

... říká předseda klubu a zároveň i veoducí A-mužstva ing. Vladimír Vik, kterého jsme pozvali k povídání v přestávce před čtvrtfinále play-off. Kromě A-týmu a celého Spartaku jsme také zabrousili i do nehokejové problematiky, která ovšem s hokejem úzce souvisí.

Máme za sebou dvě části letošní sezóny, jak vidíte dosavadní průběh soutěže?
"S ohledem na výsledky a postavení týmu v jednotlivých fázích sezóny musíme být a jsme jednoznačně spokojeni! Věřím, že po konci T. Topola v pozici hlavního trenéra a určité nejistotě, co bude dál, se nám podařilo tým posílit nejen z pohledu hráčské kostry, ale zároveň máme velkou kvalitu i na střídačce. Osobně cítím, že jako tým jsme silní ve všech třech řadách (golmani, obrana i útok). Kádr doposud jednoznačně potvrzuje očekávání, které jsme do něj vkládali a s čím jsme do tohoto ročníku šli. Velmi důležité je, že za poslední 3 sezóny se nám podařilo vykrystalizovat velmi silnou kostru týmu, a to jak z pohledu herního, tak i morálního a kabiny, kterou se před letošním ročníkem navíc podařilo i vhodně doplnit hráči, které jsme typologicky chtěli a potřebovali pro další posun. To hlavní nás však teprve čeká, takže bych ve zkratce řekl, že nutnou povinnost v podobě základní části máme úspěšně za sebou a teď nás čeká zábava a to, na co jsme se téměř půl roku těšili a proč jsme polykali hodiny a hodiny tréninkových dávek."

Je nějaká konkrétní situace, která Vám udělala zatím největší radost?
"Těch pozitivních věcí z letošní sezóny je určitě vícero a nerad bych něco opomněl. Jedno mi ale nedá nezmínit a paradoxně to nejsou přímo výkony „A“ týmu, i když v celkovém balíčku to má jistě svou nezastupitelnou roli. Přiznám se totiž, že mi velkou radost dělá „Spartak“ jako značka. Stojím nohama pevně na zemi a jsem si vědom toho, že celá řada věcí by mohla fungovat výrazně lépe a rozhodně není 100%. Když si ovšem vzpomenu na to, že před 5 lety jsme si museli půjčovat peníze na to, abychom mohli vůbec dokončit sezónu, „A“ tým se potácel na dně krajské soutěže a obsazení našich mládežnických kategorií připomínalo spíše ementál, než hokejový klub, tak neskromně věřím, že to snad v celkovém měřítku není úplně tak špatné. Za tu dobu se naše členská základna rozrostla minimálně o 70 %, krom 9. třídy máme dnes obsazené všechny týmy, které rozhodně nejsou ve svých kategoriích jen do počtu a v případě těch nejmladších, máme snad nejširší herní základnu v kraji vůbec. Když k tomu všemu přičtu navíc jedny z nejvyšších návštěv v kraji, partnery, kteří mají zájem opět spojit své jméno se Spartakem a celou řadu dalších věcí, tak věřím, že se tu do určité míry podařilo opět vzkřísit něco, na co se už možná i trochu zapomnělo."

V průběhu sezóny se do hry zapojilo až nečekaně velké množství juniorů, a někteří byli opravdu vidět? Co tomu říkáte?
"Pro mě je to jedna z největších odměn letošní sezóny. Věděli jsme, že letos musíme juniorku postavit stůj co stůj, abychom dokázali doplnit mládežnickou pyramidu a zajistili tak návaznost mezi jednotlivými kategoriemi pro další sezóny. I z toho důvodu jsme oslovili Honzu Bergera, jestli by do toho nešel s námi a jsme vděčni za to, jak si nakonec vše dokázalo sednout a jak to dopadlo. Juniorka se ve finále pere o postup do závěrečné části sezóny a „A“ tým byl v nadstavbě jedním ze 3 týmů, který dával v průběhu soutěže největší prostor hráčům juniorského věku, a k tomu jsme se navíc prali o přední příčky. Již před startem ročníku byl pro nás tento model jedním z cílů a jsme rádi, že se ho podařilo naplnit. Pevně totiž věřím, že přesně toto musí být cílem okresního klubu jako je Spartak a byli bychom vděčni, pokud bychom mohli co nejdříve „vystřelit“ dalšího Ondru Zámečníka do mládežnické extraligové akademie, potažmo extraligy dospělých."

Jak vypadá před startem play-off kádr A-týmu? Jak jsme na tom z hlediska zdravotního stavu týmu, absence, nemoce?
"V závěru soutěže se nám bohužel nevyhnulo několik zranění a nutno přiznat, že sestavy na poslední zápasy se mnohdy tvořily poměrně komplikovaně. Ostatně to byl i důvod, proč jsme například k poslednímu zápasu do Litomyšle vyráželi se 7 juniory, jelikož jsme nechtěli před play-off riskovat zranění některých klíčových hráčů, kteří nebyli 100% fit a nebo hráli s nějakým zdravotním omezením. Co je ale pozitivní, tak v průběhu tohoto týdne by se snad k týmu měl připojit poslední z marodů a pokud se nestane nic nenadálého (ťuk, ťuk, ťuk), tak bychom do play-off měli jít kompletní a v plné síle."

Máme nějaký cíl pro play-off, nebo půjdeme "od zápasu k zápasu"?
"Vím, že to bude znít jako klišé a fráze, ale play-off je úplně jiná soutěž a může se stát cokoliv. Proto je těžké dopředu něco plánovat nebo předpovídat. Vždyť my vlastně ani nevíme, s kým úvodní sérii sehrajeme. Z toho důvodu chceme jít rozhodně zápas od zápasu, ale zároveň s vnitřním cílem a jednoznačným odhodláním každého hráče získat daný zápas na svou stranu. To je věc, kterou každý musí mít před zápasem v hlavě a pokud v něčem kabině opravdu věřím, tak je to, že přesně na tyto zápasy se každý z hráčů dokáže maximálně připravit a koncentrovat."

Teď trochu od vrcholu sezony odbočíme - v prosinci a lednu se projednávala v radě města i na zastupitelstvu koncepce provozu a financování ZS? Jsou z toho již nějaké konkrétnější výstupy, nebo jsme na začátku procesu?
"Chci věřit, že začínáme vidět světlo na konci tunelu, ale rozhodně nejsme ještě v cíli. Téma provozu a vlastnictví ZS se jako nit táhne Spartakem poslední dekádu a podle našich informací jsme dnes snad již posledním ze 2 hokejových klubů v ČR (z celkového počtu cca 170 ZS v ČR), kteří vlastní zimní stadion a zajišťují jeho provoz. Nikomu nemusím vysvětlovat, jak obrovské množství energie a času to stojí a pokud v okolních klubech přemýšlí nad tím, jak rozvíjet svou sportovní činnost a aktivity, tak v našem případě je to mnohdy bohužel o tom, že nejprve musíme řešit, jak vůbec zajistíme provoz zimáku a teprve poté můžeme přemýšlet o tom, jak můžeme posunout sport samotný. To samo osobě je náročné, ale dá se s trochou sebezapření zvládnout.