T. Topol: SPARTAK zůstane v mém srdci

Sezona 2023-24 je minulostí a my se nyní ještě jednou podíváme zpět, ale také i dopředu s trenérem A-týmu Tomášem Topolem. Ten po třech letech opouští naši lavičku, nicméně nadále jej budeme v krajské lize vídat. Tentokrát ale v roli trenéra hostujícího týmu.

Sezona skončila před 2 týdny, co Vás napadne jako první, když se za ní ohlédneme?
"Jednoduše, byla to jízda a asi nikdo z nás nečekal, že se dojde až do finále."

Teď se ještě vraťme na začátek sezony. Ta se hrála novým hracím stylem v jedné skupině s následným play-off. Vy jste patřil ke kritikům tohoto systému před zahájením, jak to vidíte nyní po skončení sezony, osvědčil se systém, nebo dalo by se něco upravit?
"Hlavním důvodem bylo, že se hráčům vlastně vzalo to nejkrásnější a to je play-off. Hraje tady 17 týmů, nejsme profi soutěž, aby se tady dala šance jen 8 týmům a ostatní hrají soutěž o ničem, protože hrát o 9-16 místo nikomu nic nedá. Pohár Vl. Martince se zrušil kvůli nezájmu a dohrávaly to tři týmy…. Nyní to vylepšíme a uděláme skoro to samé a nazveme to O umístění 9-16…. .
Vyřazovací část je zkrátka svátek hokeje, kde může i v uvozovkách slabší tým porazit silnější. Přijde na to i dost diváků, každého to zajímá, má to náboj a tohle vše se hráčům vzalo... A co mě úplně dopálilo, že neproběhl ani žádný aktiv a přišlo to jako hotová věc. Další věc si svaz musí uvědomit, že všichni pracujeme, máme rodiny a play- off hrajeme středa-pátek-neděle-středa?? To jsme extraliga ???"

V základní části jsme se prakticky celou dobu pohybovali na medailových pozicích, jednu dobu také poměrně dlouho na samém vrcholu tabulky. Bylo těžké udržet u kluků motivaci a nepodlehnout uspokojení?
"Vlastně to ani tak těžké nebylo, protože ta soutěž je tak vyrovnaná a postup se týká pouze 8 týmů, tak musíte každý zápas hrát na body, nejlépe na výhru. Stačí pak malá krize a rázem máte problém. Chtěl bych zdůraznit, že tohle je pro mě jako pro trenéra opravdu super ukazatel, že ten tým šlapal a držel si výkonnost. To opravdu kvituji, dlouhodobá část a vydržet tam, kde jsme byli, je úžasný výsledek."

Do čtvrtfinále nám tabulka určila za soupeře loňského vítěze z Litomyšle. V základní části jsme jej dvakrát porazili, ale opět se potvrdilo, že play-off je jiná soutěž. Co se Vám honilo hlavou, když třetí duel skončil nerozhodně a stačila jedna chyba, ušmudlaný gól a bylo by po sezoně?
"Já se v těchto situacích na jednu stranu vyžívám, má to prostě emoce, náboj, což je super. Dokonce to někdy i hráčům závidím, že nemůžu na ten led s nimi. Už bych na to asi stejně neměl J. Popravdě jsem se vnitřně loučil se sezónou, při nájezdech jsme utekli hrobníkovi z lopaty, to musím přiznat. Že jsme Litomyšl 2x předtím porazili, to vůbec nic neznamenalo. Litomyšl je výborná organizace, mají výborný tým, neskutečný hráče a hráli přesně tak, jak se play-off hraje, totálně na krev. Neskutečně nás připravili na další kola play-off. Ale dobře mi opravdu nebylo."

Semifinále a soupeř z Nové Paky, dva vyrovnané zápasy a ve třetím brankově vydařený zápas. Jak moc ve výkonech se odrazil vydřený postup ze čtvrtfinále?
"Jak už jsem zmínil v předešlé otázce, myslím si , že to udělalo opravdu hodně. Zápasy s Pakou byly vyrovnané, byli jsme však už v takové té pocitově komfortní zóně, hráli jsme si zkrátka to svoje, a Paka na to nedokázala reagovat. Nezměnila proti nám nic, a my jsme ve své hře silní. Kluci jsou 3 roky u sebe, už to mají prostě v sobě. Místy jsme hráli velice zkušeně a dokázali jsme vyhrávat i těsným rozdílem. Bezvadně jsme fungovali v systému v obraně, kde útočníci nám hodně pomáhali hrou dozadu. Prostě jsme se uklidnili a šli si za tím."

Finále s naší účastí po 15 letech a dva smolné duely, kdy jsme dobře rozehrané zápasy nedokázali dotáhnout k výhře, v jednom případě chybělo 2 ½ minuty, ve druhém jen 5 sekund. Jak to vnímáte nyní, s odstupem času?
"Je to už za námi, prostě to takto dopadlo, nemá asi cenu se v tom rýpat. Asi by se našlo, co se mohlo udělat jinak, jenže ten zápas je prostě tak rychlý, že máte na nějaké rozhodnutí vteřiny a to vůbec nemluvím o hráčích. Nerad bych,, aby to vyznělo vůči našemu soupeři nějak nepokorně, nebo že si jich nevážím, ba naopak, nám ale opravdu odešlo štěstí, které je potřeba. Odehráli jsme fantastické zápasy proti skutečnému gigantu a dělili nás malé krůčky, abychom tu sérii vrátili k nám, nebo klidně i celou sérii vyhráli. Dostávali jsme takové, jak já říkám „blbé“ góly, které se snad už nikdy nepovedou dát. Je to zkrátka hokej, který toto přináší, to se nedá nic dělat. Jak jsem již řekl, smutek je, to nebudu zastírat, ovšem stříbrná medaile má pro Spartak po všech těch mrtvých letech cenu zlata. Není to žádné klišé, ale opravdu si za tímto stojím. Já si přesně pamatuji, vidím to úplně živě, když za mnou poprvé přijel Vikouš (předseda klubu ing. Vik – pozn. red.) do Pardubic a začali jsme se bavit o mém a vlastně i o jeho působení v Nováči. Když mě nastínil, co vše se v tom klubu událo, kde se ten klub vlastně nachází, tak jsem musel jen naprázdno polknout. Jeho vize mě ale přesvědčila, šel do toho naplno jako manažer, nakazil kolem sebe lidi a chtěl Spartak dostat zpátky na hokejovou mapu. Určitě ani jednou nepadlo, že to do tří let vyhrajeme nebo se bude aspoň hrát finále."

Sezonu můžeme hodnotit velice úspěšně, byli jsme nejlepším týmem HK kraje a druhým nejlepším týmem spojené Východočeské hokejové ligy. Koho by jste vyzdvihl z hráčů, a jak vlastně fungoval tým a jednotliví hráči na svých postech?
"Víte, já celou trenérskou kariéru mám založenou na týmovosti. Ano, máte hráče, kteří jsou výkonnostně lepší, pak jsou hráči, kteří zase umí bránit. Jeden bez druhého ale nedokáží nic. My jsme byli SPARTAK, my jsme byli TÝM . To je to nejsilnější, co v hokeji můžete mít. O tento úspěch se zasloužil celý TÝM."

Jedna sezona skončila, druhá za chvilku bude klepat na dveře. Jaký bude další plán/postup, aby třeba hned ta následující cinkla ještě o stupínek výše?
"Další plán/postup bude už bez Tomáše Topola. My jsme si s ing. Vikem řekli, že si dáme 3 roky a pokusíme se to někam dostat. Tři roky jsou za námi a naše cesty se rozejdou. Já už jako trenér vidím, že bych už neměl klukům co předat. Na Novém Městě mi strašně záleží a vnímám, že hráči už potřebují zkusit něco nového. Zkrátka zažít nový vítr a impuls. Je to mé rozhodnutí, prostě to tak cítím. Chtěl bych touto cestou všem poděkovat za to, jak se tady ke mně chovali, za přízeń, podporu a fandění. Bylo to opravdu nádherné angažmá a nelituji ani jedné minuty, že jsem do Města šel. Děkuji mému kolegovi Tomášovi Prausovi, bylo to super s ním pracovat, je to opravdový parťák, dále našemu dědovi Páblovi za tu ochotu a vše, co pro nás dělal, dále Kubimu st. (Petr Kubišta – pozn. red.), což je neskutečný člověk, hlavně co dokázal se zimním stadionem a ve všem dalším, co mohl nám také pomáhal. A samozřejmě v neposlední řadě i Vikoušovi, je to patriot, dříč, zkrátka byla radost s ním spolupracovat. Nemůžu zapomenout na všechny hráče, kteří mi dali nezapomenutelné 3 sezóny, a hlavně tedy tuto poslední."

Na závěr se zastavím ještě u fanoušků, pro které se hokej hraje. Po základní části začala návštěvnost na stadionu stoupat, vrcholem byla pak návštěva na druhém finále, kterou jsme tu hodně dlouho nezažili. To určitě potěší i trenéra?
"To mě těší velmi, protože jsme splnili další cíl našeho tříletého působení - dostat opět na zimní stadion fanoušky. Naučit je chodit znovu na hokej a přesvědčit je, že je tady tým , co proto udělá vše pro dobrý výsledek. To se nám povedlo a ještě jednou to zopakuji - moc mě to těší. Ti hráči si to fakt zaslouží a já za ně, i já osobně, jim za to strašně děkuji. Snad mě diváci nevypískají, až sem přijedu třeba i jako soupeř. J Zkrátka SPARTAK zůstává v mém srdci!"

Na závěr rozhovoru a mého působení bych chtěl oznámit následující:

Od příští sezóny nastupuji na lavičku A-týmu HC Chrudim. Byla to moje prioritní volba, vracím se domů, kam to mám nejblíže. Dnes je čas pro všechnydůležitá veličina a to hrálo při mém rozhodování velkou roli, ať už se jedná o cesty na trénink, přípravu a ostatní věci s hokejem spojené. V Chrudimi mám spoustu kamarádů, bývalých spoluhráčů, je to zkrátka můj domovský klub.Zvažovaní dalších nabídek bylo, ale Chrudim pro mě byla priorita.

Chci poprosit fanoušky, aby pochopili, že moje práce pro Spartak už dosáhla svého vrcholu. Vnímám, že tým se musí posunout, dostat do sebe nové věci, nový kyslík , což s novým trenérem určitě přijde. Každý trenér je jiný, každý trenér má jiné metody a hráče to může zase nakopnout a posunout jejich výkonnost dál.

Určitě je SPARTAK na skvělé cestě, když vidím, jak dobří trenéři jsou hlavně u mladých hokejistů, jak s nimi pracují, jak se zlepšují a zdokonalují, vůbec nemám o budoucnost SPARTAKU strach.

Ještě jednou Vám všem ze srdce děkuji

Topol Tomáš